Slavným rodákem obce byl hudební pedagog a skladatel Joža Jaro.
Narodil se v Dolních Ředicích 20.1.1901 v domku č.p. 5, v ulici, která se dnes jmenuje Na Kopečku (domek dnes již nestojí). Přibližně roku 1906 se celá rodina odstěhovala do Přerova. Po vzniku ČSR, asi v roce 1918, se Jarovi přestěhovali do Prahy. Pravděpodobně v roce 1924 se rodina stěhuje do Protivína u Písku a odtud asi po dvou letech do Písku.
Joža Jaro získal vzdělání na hudební škole Bohumila Jeremiáše v Českých Budějovicích a poté absolvoval na pražské konzervatoři dvouletou školu pro vzdělávání učitelů hudby. Tuto školu zakončil státní zkouškou. Po ukončení studií v roce 1926 získal v Písku na reálce místo učitele hudební výchovy a zpěvu. Roku 1927 byl Joža Jaro přijat a jmenován jako vedlejší učitel zpěvu na Státním gymnasiu v Písku. Na obou školách působil do roku 1939. Kromě toho spolu se svým otcem založil roku 1927 v Písku soukromou hudební školu, kde vyučoval hře na klavír a zpěvu.
Joža Jaro v průběhu let 1927 - 1939 působil v Písku i v celých jižních Čechách jako učitel, skladatel, aktivní hudebník a sbormistr. Psal metodické příručky pro učitele hudby. Skládal a upravoval písně k různým kulturním programům a koncertům. Prováděl úpravy jihočeských lidových písní, z nichž nejznámější jsou jeho úpravy zlidovělých písní „Když se ten Tálinskej rybník nahání" a „Když jsem já šel tou Putimskou branou". Napsal hudbu k loutkové hře "Pohádka jednoho večera".
V období 2. světové války se zapojil do organizování odbojové činnosti, byl zakladatelem odbojové skupiny "Mladých". Ta pracovala v Písku a okolí. V roce 1940 byla skupina Mladých prozrazena a postupně čtyřicet jejích členů gestapem pozatýkáno. Vedoucí skupiny Joža Jaro byl podroben dvouletému věznění a týrání. Nakonec byl odsouzen k trestu smrti a jeho poprava byla vykonání 24.9.1942 v Mnichově.
Několik dní před popravou napsal Joža Jaro píseň, jejíž rukopis vynesl dozorce z vězení a uschoval. Píseň "Vítězné tažení dobrých srdcí" napsal Joža pro svou dceru. Byla napsána v němčině a do rukou dcery Joži Jara se dostala až devatenáct let po jeho smrti.
Josef Jaro byl na návrh generála Ludvíka Svobody vyznamenán in memoriam Válečným křížem.
Pamětní deska Joži Jara byla odhalena v roce 1981 v budově píseckého gymnázia.
Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím SMS a e-mailů
Mohlo by Vás zajímat