Navigace

Obsah

Znak a prapor obce

Od roku 1990 bylo snahou mnoha obcí vypracovat znak a prapor, který by obec historicky charakterizoval a byl obecním symbolem. Naše obec k vypracování návrhu znaku a praporu oslovila pana Stanislava Kasíka z heraldické kanceláře „Dauphin“ z Roudnice nad Labem. Pan Kasík vypracoval celkem sedm návrhů znaků a ke každému znaku dva návrhy praporu naší obce. V říjnu 2000 obdrželi občané Dolnoředický zpravodaj, kde jim bylo všech sedm návrhů znaků a čtrnáct návrhů praporů představeno. Občané byli zároveň vyzváni, aby se k návrhům vyjádřili. Volba obyvatel byla následující:

Znak obce Dolní Ředice
Znak - ve stříbrném štítě horní polovina červeného lva se zlatou zbrojí, držící v levé tlapě černou ostrev a v pravé tlapě na zlaté žerdi černou korouhev se zlatým heroldským křížem a třemi vlajícími ocasy zlatým mezi černými.



Prapor –prapor list tvoří tři svislé pruhy střídavě červený a bílý v poměru 1:4:1. Svislé pruhy jsou odvozeny od základní barevnosti znaku - stříbrný štít a červený lev. Na středním pruhu je opakována figura ze znaku. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

 

Polovina červeného lva je odvozena od rodového znaku českého krále Jana Lucemburského, s kterým je spojena první historická zmínka o obci. Ta je spojena i s pány z Lipé, kteří měli v erbu černé zkřížené ostrve. Jednu ostrev drží lev v levé tlapě. Korouhev v pravé tlapě lva je odvozena od znaku litomyšlského biskupství (zpráva z roku 1349 hovoří o farním kostele sv. Václava a o příslušnosti k biskupství v Litomyšli). Korouhev může být také nepřímou narážkou na původní jméno obce Hermansdorf. Korouhví lze symbolizovat „pána vojska, válečníka“. Korouhevními pány byli ve středověkých českých dějinách nazýváni příslušníci panského stavu, kteří se válečných akcí zúčastňovali pod vlastní korouhví.

 

19. 11. 2001 byl naší obci udělen Parlamentem České republiky dekret o užívání znaku a praporu.